Geneze Profily Rozhovory Foto Plakat Ke stazeni Sponzori a koproducenti Napsali o nas Vzkazy Vzkazy
puzzle
puzzle
puzzle
puzzle
puzzle
MINIPROFILY TVŮRCŮ

PETRA ŠPALKOVÁ (1975)

Vystudovala gymnázium v Praze a čtyři semestry divadelní vědy na FF UK v Praze. Od pěti let účinkovala v brněnském Divadle Na provázku. První angažmá měla v Divadle Kašpar. Dále působila v Činoherním klubu či Divadle Na zábradlí. Hostovala v Divadle v Řeznické a v Divadle v Dlouhé, hostuje ve Švandově divadle a v Divadle v Celetné. V současné době je v angažmá v Národním divadle. V roce 1996 dostala cenu Thálie pro mladé umělce do 33 let a cenu Alfréda Radoka Talent roku. Mohli jsme ji vidět v některých televizních seriálech, např. Zdivočelá země. Hrála ve filmech Šakalí léta, Kolja, Babí léto, Smradi a Sluneční stát. Za roli maminky ve filmu Smradi byla nominována na Českého lva v kategorii hlavní ženský herecký výkon. Učí na pražské konzervatoři.

JAN NOVOTNÝ (1953)

V roce 1979 absolvoval studia herectví na DAMU. Po té působil v divadlech v Chebu a v Hradci Králové, kde začala jeho spolupráce s režisérem Janem Grossmannem, kterého následoval až do Divadla Na zábradlí. Od roku 1993 je členem činohry Národního divadla, ale dál hostuje např. v Divadle v Řeznické. Účinkoval v mnoha televizních inscenacích, pracuje pro rozhlas. Věnuje se také divadelní režii, v současné době např. ve Strašnickém divadle. Učí na pražské konzervatoři.

VOJTĚCH ŠTĚPÁNEK (1984)

Studoval na Státní konzervatoři v Praze obor hudebně dramatický pod vedením profesorů Hany Maciuchové a Jana Novotného. Během studia si zahrál například Tracyho v Saroyanově Tracyho Tygrovi. V absolvenstkém představení Škola pro ženy nastudoval roli Arnulfa. V současné době hostuje ve Švandově divadle na Smíchově ve hře Klářiny vztahy od Dea Loher v režii Ivana Řezáče. Dále hostuje ve Strašnickém divadle v souboru company.cz ve hrách Faust (Mefisto) a Škola pro ženy (Arnulf), oboje v režii Jana Novotného. Již při škole provozoval autorské divadlo, pro které psal i režíroval. Napsal a spolurežíroval absolventské hudební představení pro žáky Petry Špalkové a Ivana Řezáče s názvem dGenerace.

Mimo divadlo působí už tři roky na poli médií. Je spoluzakladatelem kreativní agentury Magaben. Ta vyvinula například první homeless reality show (v současné době natočila slovenská televize již dvě řady ). Dále je autorem nových teambuildingových a workshopových metod. Magaben vytvořil a obsluhoval specifickou sociální službu pro o.s. Nový Prostor. Magaben stejně tak obsluhoval i redakční a produkční činnost prvního českého streetpaperu. Vojtěch Štěpánek zde pracuje jako Jan Jarvis. Pod tímto jménem už několik let přispívá i do hudbeních magazínů.

Film a tv: Bubu a Filip (1995, režie Milan Šteindler, dvanácti dílný seriál pro TV, role Bubu), Tři králové (seriál pro TV, role malého Mašína, režie K. Kachyňa), Komisař Megret (dva díly pro francouzskou TV, epizodní role), Vzkříšení (Film USA/GB/ČR, režie bratři Taviani, epizodní role), Hartova Válka (film USA, epizodní role), Vetřelci v Coloradu (film ČR, režie K. Janák, epizodní role), Cesta byla suchá, místy mokrá (Film ČR, režie K. Kachyňa, hlavní role Eda), Marta (film ČR, režie M. Nováková, role Marek).

Autorsky se podílel na několika dokumentech, z toho dvou celovečerních, jako střihač a autor hudby.

MARTA NOVÁKOVÁ (1975)

V dětství si osamocená hrávala s krásně lesklými barevnými fotografiemi tehdejších politiků, vesměs východního bloku a Kuby, jimž vévodil snímek polibku Leonida Brežněva a Gustáva Husáka. Ve stínu svého umělecky talentovanějšího bratra si vymodelovala bustu Vladimira Iljiče Lenina a rozpačitou námitku rodičů o jisté podobnosti s prvním československým prezidentem rázně odmítla pádným argumentem, že Masaryk střílel do dělníků! V osmi letech se začala sama učit rusky. Pionýrský slib skládala na bratislavském Slavíně. Dojímala se u československé i sovětské státní hymny, u Písně práce i Internacionály. Ve třinácti letech propálila svůj pionýrský šátek, když potřebovala červené světlo na výrobu fotek. Z této nehody se dodnes nevzpamatovala. Je jednou z posledních členek Radima. Je křtěná a ve svém věku má stále ještě tři mléčné zuby. Miluje své astma a nejraději chodí v kroji.

Filmografie: Spát a spát (absolventský film na Filmové škole Zlín, adaptace stejnojmenné povídky A. P. Čechova, 1996), Bez práce nejsou koláče (paradokument, Česká televize Ostrava, 1997), Úděl svobody (1998), Výheň (1999), Nejlepší čtenářka na světě (1999-2001), V noci (bakalářský film na FAMU, inspirováno novelou Bílé noci F. M. Dostojevského, v hlavní roli Petra Špalková, 2000), Duše ruská (zpověď Evy Břešťákové, 2000), Milion rudých růží (videoklip k písni Ally Borisovny Pugačevy, 2001), Marta (absolventský film na FAMU, celovečerní debut, 2006)

EVA POSPÍŠILOVÁ (1982)

Narodila se, žije a zřejmě i zemře (vyčerpána produkční prací) v Praze na Hanspaulce. Prošla jiskrami i skautem, takže nerozlišuje mezi Timurem (a jeho partou) a Rychlými šípy. Díky osudovému setkání s paní profesorkou Vojtěchovou na gymnáziu se z ní stal (z Evy Pospíšilové, ne z paní profesorky, ta už jím byla!) kulturní člověk. Tak kulturní, že se dala na ochotnické herectví v Kabaretu Caligula. Na FAMU šla proto, že by to mohla být legrace. V roce 2004 dochází k dalšímu osudovému setkání, tentokrát s Martou Novákovou, která dala jejímu dosavadnímu životu zhrzené ochotnice nový smysl. Eva Pospíšilová vstupuje do projektu MARTA. V současné době studuje v pátém ročníku na katedře produkce, má za sebou produkci desítek famáckých cvičení, celovečerního filmu Silný Kafe, festivalu Fresh Films a je držitelkou ceny za nejlepší produkci z FAMUFESTU 2005. Ve volných chvílích okupuje divadelní prkna v roli Gertrudy ve spektakulárním melodramatu plném akce, krve a existenciálních metalových skladeb vystavěném na známém příběhu Hamleta.

MATĚJ CIBULKA (1978)

Mlčenlivý samorost z Kladna. Pobýval v Japonsku, vystudoval filmovou školu v Písku, ale FAMU furt není schopen dodělat (i když už snad konečně…někdy). Vyniká svým absolutním nasazením při natáčení provázeným šílenými kaskadérskými kousky. Dle vlastních slov je nejšťastnější ve vodě.

DOROTA BAROVÁ (1975)

Děvucha ze Severu. Chodila do školy i do té hudební. Hraje na cello, k tomu si zpívá a snaží se žít, jak nejlépe to jde, i když to někdy nejde. Je plnohodnotnou polovičkou éterického "čelového dua" Tara Fuki (CD Piesonky do snu - 2001, Kapka - 2003), které sklízí úspěchy po celém světě. Hudebně spolupracuje s divadelním souborem neslyšících.

ŠIMON ŠPIDLA (1980)

Pochází z Jindřichova Hradce. V letech 1999 - 2001 vystudoval filmovou školu ve Zlíně obor kamera. Od roku 2003, již jako četař ve výslužbě studuje střihovou skladbu na FAMU. Stříhal například filmy Jana Bušty - "Byt", "Iluminace" (2004), Adama Oľhy - "Smrt lesní" (2003), "Světlík" (2005), s Janem Šiklem "Nízký let" (2005) z cyklu Soukromé století. S Janem Buštou vytvořili trailer k filmu Marta. Jako režisér natočil sérii kontemplačních filmů: "Na náplavce" (2003), "Posun" (2004), " Josef Božek" (2005) a krátkou studii o samopalu Sa 58 "Jen pro vnitřní potřebu" (2006). Na rozdíl od svých filmů vyniká přílišnou verbálností.

JAN COUFAL (1978)

Kinař z Telče. Absolvent Vyšší odborné školy v Písku a pražské FAMU (katedra scenáristiky a dramaturgie). Pracuje také jako dramaturg České televize v oddělení vizuální prezentace, dramaturg festivalu Zlínský pes a občas napíše nějakou tu recenzi do časopisu Premiere. Poměrně čerstvý otec a majitel psa.

PETR KAPELLER (1974)

Kmenový zvukař studia Cinemasound. Absolvent FAMU. Má za sebou několik krátkých i celovečerních filmů (např. 51 kilohertz - čestné uznání za zvuk na festivalu FAMU 2003, Velké maličkosti - čestné uznání za zvuk na festivalu FAMU, Kontakt, Choking hazard, Close to heaven, Crashroad - dokončuje se) a na mnoha dalších spolupracoval (Český sen, Nuda v Brně, Jak se krotí krokodýl, Sklapni a zastřel mě, Kráska v nesnázích).

JIŘÍ STERNWALD (1960)

Filmový architekt a divadelní scénograf (žák a asistent profesora Josefa Svobody). Držitel Českého lva za nejlepší výtvarný počin (1999, film Je třeba zabít Sekala). Více na www.sternwald.cz

JAN GOGOLA (1944)

Důstojný kmet z Hadišťa, původně pedagog, leč podlehl vábení divadla a filmu a uchytil se jako dramaturg např. ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, ve Filmovém studiu Gottwaldov nebo v Krátkém filmu. Odborník na dětský film (člen poroty na mnoha evropských festivalech filmů pro děti), kdysi ředitel Filmové školy ve Zlíně (v téže době tam studovala nesmírně talentovaná plachá děvčica z Dubňan), pedagogem na FAMU, dnes docentem na JAMU. Orientuje se na spolupráci s mladými začínajícími tvůrci (Marek Epstein, Benjamin Tuček, Martin Krejčí, Robert Sedláček, děvčica z Dubňan), vyhledávají ho ale i ti zkušenější (T. Vorel - Kouř, F. Renč - Requiem pro panenku, J. Křižan/V. Michálek - Je třeba zabít Sekala). Pozor, nezaměňovat s mladým nadějným dokumentaristou Janem Gogolou (ml.) - toť jeho syn.

martafilm